Z historie Vrbna pod Pradědem

Jednou v neděli pásli blízko zřícenin hradu Koberstein pastýři z Ober Gruntu (Horní Údolí) krávy. Kravky se klidně popásaly, pasáci seděli v kruhu kolem ohně a vyprávěli si různé hlouposti. Už se blížilo k poledni, když se najednou od hradu ozvalo zahřmění, ale tak slabé, že na bouřku to nevypadalo.
Nedalo jim to a šli se podívat. To co uviděli, nespatřili nikdy předtím ani potom. Na louce pod věží byla upravena kuželková dráha, ale ne obyčejná, nýbrž z ryzího zlata a ty kuželky byly jako šedou barvou natřené a královna z modrého olova. Však také musela být těžká.
Tři mužíčci malí jako děti v krásných starodávných šatech hráli kuželky a volali na pasáčky, aby jim šli stavět, že jim dobře zaplatí. Toť se ví, že synci při hře na kravičky úplně zapomněli.
Stavěli a stavěli a mužíčci jim dali po každé hře po zlatém penízku. Když dohráli popadli toho co vyhrál a na oslavu ho zvedali na ramena. V tu chvíli se strhl tak prudký vítr, že se pasáci museli podržet skal. Mužíčci se zvedli do vzduchu, třikrát se zatočili jako ve víru kolem zříceniny a uletěli pryč. Teprve teď si pastýři uvědomili, že nechali stádo na dolní louce.
Tož honem za ním až jim zlaté penízky v kapsách cinkaly, ale kravek nebylo. Prohledali všechno kolem dokola, nikde nic.
Když přišli celí smutní do dědiny, našel už každý svou kravičku ve chlévě, napasenou a spokojeně přežvykující.