Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pověst z Freudensteinu

12. 1. 2010

 

Bylo to již velmi dávno, ještě za říše Velkomoravské když první hledači zlata a jiných kovů dorazili do Hrubého Jeseníku, a v místech kde se dnes nachází obec Suchá Rudná narazili na bohatá naleziště zlata.

Po rozpadu Velkomoravské říše ale hledání a těžba zlata na dlouhou dobu ustaly. Až za zlatého a železného krále Přemysla Otakara II., se opět zájem o hledání a těžbu začal zvyšovat.

Začal vzkvétat také obchod. Karavany kupců putovaly od Znojma přes Brno a Olomouc směrem do Vratislavi a dále do Polska až k Baltskému moři. Ti kteří se chtěli dostat do Kladska, museli vážit cestu jesenickými horami a údolími. Protože neustále potřebovali vodu pro lidi i zvířata upravovali si své kupecké stezky hlavně kolem potoků.

Tak se jednou stalo na cestě z Bruntálu do údolí řeky Opavy, že se unavená karavana utábořila u potoka pod strmým skalnatým ostrohem. Byla již tma a z okolního pralesa se ozývalo vytí vlků. A tak se kupci sesedli k táborovému ohni a jali se vyprávět různé příběhy ze svých cest.Ráno když vstali a šli se k potoku umýt, uviděli jak se ve vodě ve slunečním svitu třpytí zlatá zrnka. Potoku hned dali jméno Zlatý.

Tak se povídání o nálezu zlata doneslo až k moravskému markraběti. Ten začal okamžitě vysílat do údolí Zlatého potoka zlatokopy a bylo započato s těžbou. Zlatokopové si kolem potoka a skalnatého ostrohu v údolí zvaném Gesenek, postavili svou osadu a markrabě zas nechal na ostrohu zbudovat pevný hrad. ObrazekHrad i osada dostaly jméno Fürstenwald.

Všem se pár let dobře dařilo. Potom ale přišla na Moravu krutá léta. Od východu přitáhla vojska Zlaté hordy a ničila a pálila vše co se jim postavilo do cesty. Tak se v roce 1242 dostali Tataři až k hornické osadě a hradu. Horníky povraždili osadu vypálili. Potom obléhali hrad. Obléhání bylo úspěšné. Vyhladovělí a žízniví obránci se museli vzdát. Rozzuření Ta-taři je však také povraždili, hrad rozbořili vypálili.Do dnešních dní z něho zbylo jen pár kousků zdí, hradeb a celem zachovalý val a příkop.

Moravský markrabě pak dal postavit novou osadu a hrad ale již na jiném místé. Hrad nesl jméno Neu Fürstenwald a osada dostala jméno Fürstenwald což je dnešní Vrbno pod Pradědem. Ale to už je jiné povídání a také jiná pověst.