Vodní kola na Střední Opavě
Střední Opava
VIDLY
Střední Opava pramení na konci pradědského údolí na úbočí nejvyšší hory Moravy Pradědu. Na jejím toku až do osady Vidly není žádné vodní kolo až po jejím propojením s levostranným přítokem jménem Česnekový potok. Na tomto potoce na konci osady směrem na Jeseník stávalo malé pěchovadlo. Ještě před stavbou hotelu Smrčina, zde byly patrné zbytky zdiva a náhonu. Je zachována také dobová fotografie.
Asi sto metrů pod pěchovadlem je do Česnekového potoka zaústěn posilovací náhon se Střední Opavy. Těsně u soutoku stojí malá budova vodní elektrárny (dnes již jen jako chata) která pracovala s napětím 120V pro osadu Vidly až do roku 1962. Jako poslední měl dohled nad jejím provozem pan Petr Nekoranec.
STEINSEIFENMÜHLE-KAMENNOPOTOCKÝ MLÝN
Další vodní kola pracovala pod soutokem se Skalním potokem.Na starých mapách Steinbach. Mlýn měl jméno Steiseifenmühle a pracovala pro něj 3 vodní kola. Jedno kolo pohánělo stoupu, druhé pilu s jedním katrem a dvěma pilami a třetí mlýn s jedním německým chodem. Přesto, že mlýn stál na pozemcích Vratislavského biskupství patřil k Ludvíkovu který patřil ŘNR což bylo později po delších tahanicích změněno a mlýn patřil pod obec Buchbergstahl.(Železná). V Ludvíkově měl č.p.61, v Železné pak dostal č.p.73.
VOGELMÜHLE - PTAČÍ MLÝN
Dalším mlýnem byla pila zvaná Vogelmühle. (Ptačí mlýn) Protože stála na pravém břehu řeky patřila regulerně pod Ludvíkov. Po skončení dřevovýroby vyrábělo vodní kolo el. proud pro osadu Bílý Potok až do roku 1963. Nyní zde pracuje moderní MVE
ZAINHÜTTE - BÍLÝ POTOK.
V místech kde dnes leží osada Bílý Potok stávala tzv. Zainhütte což bylo také jméno původní hutnické osady. Protože je známo jen její jméno, místo kde stávala a co vyráběla, můžeme si o počtu jejích vodních kol tvořit jen domněnky. Já se domnívám, že kola musela být minimálně dvě, jedno pro provoz dmychadel a druhé k pohonu hamru. Z vyprávění jsem se dozvěděl, že se zde vyráběly železné pruty různé tloušťky, (Zain znamená prut) díly okrasných plotů, osy vozů, zemědělské nářadí, hroty kopí a šavle. Huť zanikla při povodních ke konci 19 století.
ELISABETHAMMER - HEINRICHHAMMER
EDUARDHÜTTE – DRATHÜTTE
Další vodní kola pracovala asi 1km pod Bílým Potokem na tzv.Hutích. Stály tam dvě hutě s hamry. Jako první byla Elisabethammer která po zničení povodní v roce 1880 a následné přestavbě dostala jméno Heinrichhammer asi 200m pod tímto hamrem stála další huť se jménem Eduardhammer později na starých mapách Drathhütte. Pracovaly zde 3 hamry ale není známo kolik vodních kol pro ně pracovalo. Je ale známo, že po povodni v roce 1903 pracoval již jen opravený Eduard a po roce 1908 byl i zde provoz zastaven a tři zbylé budovy byly přestavěny na obytné domy s č.p. 62 a 63 (Eduardhammer) a s č.p. 86 (Heinrich-hammer)
Heinrichhammer 1940 Eduardhammer
Do roku 1880 Elisabethhammer Drathütte
WILDENSTEINER SEGE
Wildensteinerova pila
Z kroniky se dá vyčíst, že pila stála na území vratislavského biskupství ale patřila ŘNR. Důvody jsou nejasné ale zřejmě to zavinily neustálé změny koryta řeky po povodních. Pila stávala mezi starým lomem a hájenkou č 99. Ještě před povodní v roce 1997 zde bylo viditelné klenutí podzemního jalového náhonu. Teď už není vidět vůbec nic. Tato pila nebyla nijak známá, protože o ní nevědí ani někteří starousedlíci. Z toho lze úsudkem dojít k přibližným datům založení a konce této pily. Takže pila byla postavena ještě před pronájmem hutí v Železné baronu Kleinovi protože se o ní píše v souvislosti se stavbou nového náhonu zápis ze 17.X.1807 se nachází na Janském Vrchu a zanikla nejpozději v souvislosti s velkou povodní v roce 1903.
Zde stávala Wildsteinerova pila.
MVE ŽELEZNÁ
Malá vodní elektrárna byla založena v 80 letech 20 století. Na její stavbě se podílel Judr Urbiš. Tato MVE využívala a doposud využívá původní náhon k hutím, jen jez a stavidlo jsou postaveny jinak protože původní strhla voda v roce 1940. nyní pracuje s jednou novou velmi výkonnou vodní turbínou. Změnil se také majitel. Dnes vlastní MVE pan Ludvíček
KNÍŽECÍ A BISKUPSKÉ ŽELEZÁRNY
Železárny založené v roce 1770 vratislavsým biskupem hrabětem von Schaffgotsch s původní hutnickou osadou která měla jméno Hammerdörfel (Hamrová víska). Z původního hamru s hutí se továrna rozrostla na moderní železárny. Největšího rozmachu dosáhly železárny v polovině 19 století.Výroba zde skončila v roce 1949. Pro železárnu mělo pracovat 5 vodních kol a to1 kolo pro válcovnu 2 kola pro hamr s hutí a 1 kolo pro zušlechťování železa a jedno kolo pro lupovací kladivo.
Torzo kola válcovny Válcovna
Hamr s hutí Huť a slévarna
Zušlechťování železa Lupovací kladivo.
To jsou poslední vodní kola na Střední Opavě zbývá už jen výroba kovového zboží Grohmann, ale tu jsem zařadil až do toku Opavy protože využívala jak toku Bílé tak i toku Střední Opavy. Ještě soupis kol na Střední Opavě.
1) Pěchovadlo Vidly
2) MVE Vidly
3) Steinseifenmühle (mlýn Kamenný potok)
4) Vogelmühle (Ptačí mlýn)
5) Malá vodní elektrárna - Ptačí mlýn
5) Zainhütte Bílý Potok
6) Heinrichhammer Na hutích
7) Eduardhammer Na hutích
8) pila Wildensteine
9) Malá vodní elektrárna - Železná
9) válcovna Železná
10) hamr s hutí Železná
11) zušlechťování železa Železná