Jdi na obsah Jdi na menu
 


z historie pravidelné Poštovní a Civilní dopravy na Vrbensku

6. 12. 2011

 

                                    

 
Zvláště Ludvíkov, ale také Karlovice byly přiřazeny k Vrbnu do soudního okresu roku 1842 při stavbě nové císařské cesty, vedoucí přes Andělskou Horu, Pustou Rudnou a Karlovice, přes strmé stoupání pod Anenským vrchem. Při stavbě bylo nutné u Karlovic, poblíž t. zv. „bojiště“ /Kriegslehne/, prorazit vysoké a pevné skály, což stavbu prodražilo na 60 000 zlatých.
Zprostředkování zpráv, které nyní zajišťuje pošta, bylo ve starověku a ještě i středověku velice obtížné, nákladné a velice odlišné od našeho pravidelného a přesného systému. Úřad generálního poštmistra byl ustanoven císařem Rudolfem II. dne 15.července 1595. Do této nové a významné funkce byl uveden Leopard von Taxis, jako činitel tehdejší svaté říše římské. Pochopitelně se Taxisovi poslové pohybovali hlavně v Rakousku a Tyrolích, teprve později i v okolních zemích. V Čechách na Moravě a ve Slezsku byl zaveden systém státní poštovní správy až za Karla VI. v roce 1720. Poštovní trasa vedla od Olomouce do Vratislavi přes Rýžoviště, Andělskou Horu /s odbočkou na Bruntál/ a Vrbno dále do Nisy a Vratislavi. Rozvoj pošt nastal v celém Rakousko – Uhersku až za císařovny Marie Terezie.
 
V roce 1748 byl pozměněn průběh cesty tak, že do pravidelné trasy byl začleněn Bruntál. Cesta dostavníků a jízdních poslů vedla přes Šternberk do Bruntálu a odtud na Světlou, Andělskou Horu, Vrbno a Zlaté Hory. Také poštovní úřady byly přemístěny, zejména z Rýžoviště do Loděnice a z Andělské Hory do Bruntálu kde byl úřad pronajat rodině Opitz. Z důvodu dlouhé trasy z Bruntálu do Zlatých Hor byla zřízena mezistanice ve Vrbně. Kvůli místnímu spojení byla i trasa mezi Vrbnem a Jeseníkem /Freiwaldau/ . Teprve dne 15.5. 1927 byli dostavníkoví a jízdní poslové zrušeni a pošta byla dopravována vlakem. Na obrázku č. 27 vidíme poštovní vůz připravený k poslední jízdě.
 
Mezi tím byla také postavena 19 km dlouhá železniční trať Milotice – Vrbno, na níž byl dne 15.XI. 1880 zahájen pravidelný provoz. V Miloticích měla tato vedlejší trať přípoj na hlavní trať Olomouc – Bruntál – Krnov – Opava. Vlakové spojení bylo také z Krnova do Německa. Nádraží v Miloticích se původně jmenovalo Heřmanovy /Erbersdorf/, protože stavba byla zahájena z Heřmínov na pozemky obce Milotice. Stavbu trati Milotice – Vrbno připomínal nápis na skále, částečně zakrytý křovím, který zněl: „ Ing. Tempes, Illichmann a Hahn, vybudovali zde eisenbahn r. 1880“.
 
Po prvních počátcích skromného a nepravidelného autobusového spojení z Bruntálu přes Staré Město, Světlou, Andělskou Horu do Vrbna od roku 1913, byla zavedena pravidelná doprava v roce 1920. Tuto dopravu zajišťoval bruntálský drogista Feik. Tato trasa šla sice hornatějším terénem ale vyhýbaly se značné oklice podél řeky Opavy abyla proto rychlejší. Od prosince 1944 byly postupně autobusy z této linky vyčleňovány pro přepravu běženců od východní fronty.
 
Dne 1.IX. 1869 obdrželo Vrbno okresní soud /v okresním regionu vedle Bruntálu, Andělské Hory a Horního Benešova/, dále také berní úřad, depozitní úřad, notářství a také policejní úřad. Kromě pojmenování ulic ve městě a očíslování domů bylo také město napojeno na elektrickou síť a další domy následovaly postupně. Kolem roku 1930 již nebyl ve Vrbně žádný dům bez elektřiny.