Z historie Vrbna pod Pradědem

                                         Vrbenka na nádraží v Miloticích.

                      Nádraží Würbenthal - Vrbno ve Slezsku do roku 1938

                                             Farní úřad Vrbno

                                            Civilní nemocnice ŘNR

                                          Škola na Bezručově ulici.

V roce 1890 bylo započato s výstavbou nové dívčí obecné školy. Byl také renovován klášter řádových sester a založena klášterní kaple. Dne 8.srpna bylo Vrbno a okolí postiženo prudkými dešti, průtrží mračen a následnou povodní.V roce 1891 bylo započato s výstavbou řady obytných domů v tzv. Kolonii (Koloniegasse – dnešní horní část Bezručovy ulice). Po deštivém létě, bylo jen 5 dnů bez deště, nastala tuhá a na sníh bohatá zima. Sněhová pokrývka dosahovala výše jaká nebyla dlouho zaznamenána.
V roce 1893 byl téměř o polovinu zvětšen hřbitov a jedna jeho část byla vyhrazena protestantům. Byl zrušen jez a plavební kanál na plavení dříví v Železné. Zima tohoto roku byla mírná.

Dne 10.dubna 1895 nastalo v naší sluneční soustavě stejné postavení planet jako v roce 33 po Kristu. Dne 25 července navštívil Vrbno velmistr ŘNR arcivévoda Evžen. V zimě bylo mnoho sněhu, tvořily se až 9 m vysoké závěje.Roku 1896 zahájila provoz nemocnice ŘNR a také nová římsko-katolická faraV srpnu 1897 přišly po dlouhotrvajících deštích a průtržích mračen povodně které zničily Heinrichův hamr na tzv. Hutích. Sníh napadl už 6.října.

Dne 11.června 1899 byla otevřena dětská školka.                      

V roce 1900 se začaly kopat výkopy a klást potrubí spádového vodovodu který byl dostavěn v roce 1901.

Dne 11.července 1903 přišla povodeň která neměla pamětníka. Cesty a mosty byly strženy, nápor vody vydržel jen most do Mnichova. Část sklárny a 4 další budovy byly zničeny.Trvalo téměř 4 roky než byly škody odstraněny.                     

V roce 1904 byla velká sucha, téměř všechny studny vyschly a nastala bída a hlad.

V roce 1906 dne 19.listopadu a 19.prosince přišly velké sněhové bouře.

V roce 1909 byla mírná zima ale v létě nastala veliká vedra. Studny a prameny vyschly a ve městě se objevilo několik případů zhoubných neštovic.

V roce 1910 bylo velmi deštivé léto. V říjnu se ve městě rozzářily první elektrické žárovky.

Dne 28.července 1914 vypukla I.světová válka. Mnozí obyvatelé chodili ve skupinách po městě a provolávali bojová hesla. Do oken se stavěly obrazy císaře Franze Josefa I. dne 31.července byla vyhlášena všeobecná mobilizace a přes 200 občanů nastoupilo během dvou dnů ke svým útvarům. Počátkem října byly povolány ročníky 1892 – 1894.

V roce 1916 se konal hladový pochod do Karlovy Studánky kterého se zúčastnilo několik set žen s hladovějícími dětmi.V Karlově Studánce se dožadovali u vysokých důstojníků kteří zde trávili dovolenou, ukončení války a zlepšení zásobování potravinami. proti demonstrantkám bylo povoláno vojsko z Bruntálu.                  

                                 Lázně Karlova Studánka v roce 1915.

V roce 1917 je od 12. do 20.března vyhlášena mobilizace ročníků do roku 1872 a od 24. do 26.května do roku 1867.

Dne 28.října 1918 byla ukončena I.světová válka, tuto událost přivítala s radostí většina obyvatel. V pohraničí vznikly vojenské oddíly tzv. Volkswehr (národní obrana) které měly zabránit vzniku ČSR. V těchto oddílech byli většinou příslušníci bývalé Rakousko-Uherské armády kteří se nechávali najímat za lepší stravu a plat který byl lepší než v továrnách. Také ale z politických důvodů, protože většina německého obyvatelstva si vznik ČSR nepřála. Hlavní velitelství bylo v hostinci na Žižkově ulici. Po několika týdnech a po zákrocích armády ČSR se tyto oddíly stáhly za německé hranice.

V roce 1928 byly ještě v červnu mrazy.

V roce 1929 přišla dlouhá a tuhá zima, byly naměřeny mrazy až -40 st.C. Velké závěje na dlouhou dobu znemožňovaly dopravu.

V roce 1931 zasáhla hospodářská krize také Vrbno. Práci zastavila také v té době největší továrna ve Vrbně Juta Primavezi. Majitel vyhlásil úpadek a 456 zaměstnanců bylo bez práce. Také sklárna omezuje výrobu a pracuje jen 3 – 4 dny v týdnu a později zastavuje výrobu úplně. Nezaměstnaným jsou vydávány tzv. „žebračenky“ na nákup potravin v hodnotě 10 Kč na týden.

V roce 1934 je ve Vrbně zřízena jednotřídní česká škola pro českou menšinu. Vyučovalo se v prvním poschodí nynější tělocvičny a první český učitel se jmenoval Krejčí. Ve volbách v roce 1935 získala Heleinova strana 66% hlasů a tato strana začala pod heslem německého národního společenství „Heim im Reich“ žádat o připojení Sudet k Velkoněmecké říši.

V květnových volbách 1938 získala Henleinova strana ve městě více než 1000 hlasů, druhá soc. dem. získala 33% hlasů a komunisté jen 80 hlasů. V kraji se začaly zakládat ozbrojené oddíly SA a Volksšturm které jsou zásobovány zbraněmi z Německa. Nacisté začali veřejně nosit na rukávech pásky s hákovým křížem a nápisem Deutsche Sudeten Land. Začaly také šarvátky mezi německým a českým obyvatelstvem. Hlavním terčem útoku však byli dělníci ŘOP* kteří budovali pohraniční opevnění. Toto opevnění se táhlo od Mnichova přes Jedlový vrch k Obřímu vrchu Karlovicím a Krnovu a pokračovalo na Opavu a Ostravu.

                                   Předávání Sudet německé říši 1938.

 7.10.1938. U hotelu Morava obyvatelé města Würbenthal nadšeně vítají     Adolfa Hitlera s doprovodem (Göering, Heidrich, Henlein).

                                    Vrbenská radnice v roce 1938.

                          První vojenské pohřby v roce 1939.

 V roce 1943 byl místní nemocnici umístěn vojenský lazaret, později byly pro lazaret zabrány i místní školy.

Dne 17.července 1944 bylo město bombardováno, několik lehkých bomb shodila sovětská letadla do prostoru Bezručovy ulice, na které stál vojenský transport.

Počátkem roku 1945 bylo město zaplněno uprchlíky prchajícími před frontou. Nutno ještě dodat, že ve městě a okolí bylo umístěno několik zajateckých táborů. Zajatci pracovali v místních továrnách.

Dne 27.dubna 1945 přistál v prostoru Königovy výrobny zátek letoun Storch kterým přiletěl generál Schörner aby pozvedl morálku zdejšího německého obyvatelstva. Dne 7.května opustila město poslední skupina vojsk SS a Wehrmachtu. Dne 8.května obsadila město, bez jediného výstřelu Sovětská armáda.

V květnu 1945 obsazují okres oddíly tzv. Revolučních Gard (RG) a začínají zakládat Místní Správní Komise a začínají také přidělovat zkonfiskovaný majetek novým osídlencům z vnitrozemí. Mezi těmito osídlenci byli někteří tzv. zlatokopové kteří se zde dlouho nezdrželi. Prostě vyrabovali přidělený majetek a zmizeli.
                                                    

                                           Po větrné smršti.  

                                         17.ledna 1955 – Železná.

           Poslední část hutí v Železné(válcovna) před demolicí v roce 1960.

                      Tzv. tvrdá pěst dělnické třídy. Poslední milicionáři ve Vrbně.

                                        Milicionáři při svých cvičeních.

                                                 (Na Bařinách).

                       VRBNO NA HISTORICKÝCH FOTOGRAFIÍCH

      Původní pošta na staré poštovské cestě na Bezručově ulici           

                                      Pohled na Vrbno na počátku 20 století.

                                                 Městský chudobinec

                                          Náměstí na rohu Bezručovy ulice.

                       Roh Nádražní a Bezručovy ulice, bývalé papírnictví.

                                         Vrbno Hasičská Zbrojnice

                                                Grohmannova vila Nádražní