ŽELEZNÁ - Hammerdörfel – Buchbergstahl
Meziválečná doba
Po potlačení povstání Sudetských Němců proti vyhlášení ČSR a také neschválení jejich požadavku na osamostatnění nastal až do doby hospodářské krize relativní klid.V roce 1928 byla velmi tuhá zima teploty klesaly až -40 st.C. V roce 1933 po nástupu Adolfa Hitlera k moci to začalo v Sudetech opět vřít. Když se dostala k moci Henlainova NSDaP, začaly její ozbrojené bojůvky napadat dělníky, budující pohraniční opevnění. Z počátku je hlídala armáda ČSR, ale moc to nepomohlo a tak museli vojáci i dělníci opustit pohraničí ještě dříve než začala platit Mnichovská dohoda. Továrny se opět rozjely a začaly pracovat pro Hitlerovu válečnou mašinerii. Sám Hitler s Göringem navštívili zdejší kraj již 7. října 1938. obyvatelstvo je nadšeně vítalo s provoláváním hesel „Heim im Reich. Ein Reich ein Volk ein Führer“. Toto nadšení však začalo po napadení Ruska pomalu upadat. Po Kursku, Stalingradu a Kyjevě bylo mnoho mužů z Buchbergstálu zabito nebo zraněno a válka nakonec 8 května 1945 skončila vítězstvím tří mocností a jejich spojenců.
POVÁLEČNÉ OBDOBÍ
Jedni z prvních poválečných dosídlenců manželé Kotáskovi.
Od roku 1946 začaly odsuny německého obyvatelstva, některé byly opravdu velmi nespravedlivé, hlavně ty první tzv. divoké. Poslední odsuny končily v roce 1948. Od roku 1946 do roku 1948 táhly krajem rozprášené bojůvky generála Bandery, proti kterým bojovala armáda na Slovensku. Únor 1948 proběhl na Vrbensku v klidu, ale lidové milice zde byly také založeny. Proběhlo všeobecné znárodňování a hned po něm začala probíhat násilná kolektivizace. Někteří komunisté chtěli zakládat JZD i tam kde to bylo naprosto nevyhovující. Proto mnoho družstev, hlavně tady v horách zkrachovalo a bylo převedeno na Státní Statky, ale majetek už nebyl občanům nikdy vrácen.
PADESÁTÁ LÉTA
Zinscenované procesy se nás na Vrbensku nijak nedotkly. Věděli jsme sice o Horákové a Slánském, ale jen to co udávala StB, tedy, že oba byli agenty nepřátelských zpravodajských služeb. V březnu roku 1953 proběhly dvě tryzny za úmrtí J.V. Stalina a Klementa Gottwalda. V květnu 1953, po nástupu Antonína Zápotockého do prezidentského úřadu proběhla měnová reforma.
Dne 17.ledna 1955 zasáhla Jeseníky větrná smršť o síle orkánu. Vítr dosahoval v nárazech rychlosti až 130 km/hod. Odhad škod na lesních porostech byl až 1500000 plm dřeva. Mimo to ještě škody na budovách a rozvodech elektrických sítí. Na Vrbensko přišlo pracovat mnoho dělníků ze Slovenska, někteří tu již zůstali. V roce 1956 nastoupil na úřad prezidenta Antonín Novotný, kterému se pro následné zdražování začalo říkat Tonda Zdražil.
V roce 1960 byla v Železné zbourána stará slévárna a s ní zmizela část historie i samostatnost obce, která byla převedena pod správu Vrbna.
Výřez z katastrální mapy r. 1876.
Rok 1959 Železná slaví 1. máj.
BÍLÝ POTOK
Směrem na Vidly za řekou je stará budova která patřila k pile zvané Ptačí Mlýn (Vogelmühle). Ještě o půl kilometru dál pod soutokem Skalního Potoka se Střední Opavou se nacházejí ruiny starého mlýna který měl 3 kola a sloužil na drcení železné rudy, jako lis tříselné kůry, a také jako pila. Tento mlýn se nazýval Kameno-potocký mlýn (Steinseifenmühle). Nahoře na Skalním Potoce u chaty na hrázi (Dämmbaud) jsou viditelné stopy po hrázi. Je to památka na splavování dříví na výrobu dřevěného uhlí pro hutě. Celý komplex se jmenoval Niklaschhoff (Mikulášův dvůr). Skalní Potok teče dolů nádherným kaňonem s četnými kaskádami a tůněmi, jak je vidět z doložených fotografií.
Poznámka: V roce 1890 vyhořela pila ve videlském údolí. Kronika Ludvíkova udává, že to bylo č.p.61 v katastru Ludvíkova majitele Taubnera zvaná Vogelmühle (Ptačí mlýn). Tato pila byla podle kroniky velmi rychle opravena. Od roku 1930 jí náleží č.p. 101. v katastru obce Železná. Osada Bílý Potok patřila do katastru Mnichova ale v roce 1930 byla připojena k Železné
Pohled do míst kde stála cajnovací huť.
Pila Ptačí mlýn.
Steinseifenmühle Pila, drtič a mlýn.
Bílý Potok - křemencový lom.
Chata na Hrázi 1899.
Ptačí mlýn dnes.
Zdeněk Hlávka
